KANALIZAČNÍ ŘÁD
KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU
MĚSTA LITOVEL
2005
Kanalizační řád je zpracován podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb., k tomuto zákonu
1. Titulní list kanalizačního řádu
2. Úvodní ustanovení kanalizačního řádu
2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu
2.2. Cíle kanalizačního řádu
3. Popis území
3.1. Charakter lokality
3.2. Cíle kanalizačního řádu
4. Technický popis stokové sítě
4.1. Popis a hydrotechnické údaje
4.2. Hydrologické údaje
4.3. Grafická příloha č. 1
5. Údaje o čistírně odpadních vod
5.1. Kapacita a limity vypouštěného znečištění
5.2. Současné výkonové parametry ČOV
5.3. Řešení dešťových vod
6. Údaje o recipientu
7. Seznam látek, které nejsou odpadními vodami
8. Nejvyšší přípustné množství a znečištění
odpadních vod vypouštěných do kanalizace
9. Měření množství odpadních vod
10. Opatření při poruchách a haváriích a mimořádných událostech
11. Kontrola odpadních vod u sledovaných odběratelů
11.1. Výčet a informace o sledovaných producentech
11.2. Rozsah a způsob kontroly odpadních vod
11.3. Grafická příloha č. 2
Kontrola dodržování podmínek, stanovených kanalizačním řádem
13. Aktualizace a revize kanalizačního řádu
Seznam tabulkových příloh kanalizačního řádu:
Tabulka 1 – Projektové parametry ČOV
Tabulka 2 – Výkonové parametry ČOV v roce 2003
Tabulka 3 – Přípustné míry znečištění pro průmyslové odp. vody
Tabulka 4 – Současné hodnoty odpadních vod od obyvatelstva, průmyslu a ČOV
Tabulka 5 – Současné hodnoty odpadních vod průmyslových producentů
Tabulka 6 – Limitní hodnoty odp. vod sledovaných průmyslových producentů
Seznam grafických příloh kanalizačního řádu :
Grafická příloha č. 1 – Situace kanalizační sítě 1 : 5000
Grafická příloha č. 2 – Místa kontroly odpadních vod
NÁZEV OBCE A PŘÍSLUŠNÉ STOKOVÉ SÍTĚ :
|
LITOVEL – KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU MĚSTA LITOVEL |
IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE STOKOVÉ SÍTĚ (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb.) : 7105 – 685909 – 00299138 – 3/1
IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb.) : 7105 – 685909 – 00299138 – 4/1
Působnost
tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do stokové
sítě města LITOVEL zakončené čistírnou městských odpadních vod
v městě LITOVEL.
Vlastník kanalizace : Město Litovel
Identifikační číslo (IČ) : 00299138
Sídlo : Nám. Přemysla Otakara 778/1,
784 01 Litovel
Provozovatel kanalizace : Vodohospodářská společnost
ČERLINKA s. r. o.
Identifikační číslo (IČ) : 47150904
Sídlo : Cholinská 1120, 784 01 Litovel
Tovární 41, 772 11 Olomouc
Ing. Ivo Klemeš
Datum zpracování : říjen 2005
Kanalizační řád byl schválen podle § 14 zákona č. 274/2001 Sb., rozhodnutím místně příslušného vodoprávního úřadu Města Litovel, odbor životního prostředí
č. j. .......................................... ze dne ................................
.....................................................
razítko a podpis
schvalujícího úřadu
Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům
odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody
z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v
souladu
s vodohospodářskými právními normami – zejména zákonem č. 274/2001 Sb.,
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákonem č. 254/2001 Sb.,
o vodách a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k
vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
Základní právní normy určující existenci,
předmět a vztahy plynoucí
z kanalizačního řádu :
- zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zejména § 9, § 10, § 14, § 18, § 19, § 32, § 33, § 34, § 35)
- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (zejména § 16)
- vyhláška č. 428/2001 Sb., ( § 9, § 14, § 24, § 25, § 26) a jejich eventuální novely.
2.1. VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
a)
Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby
připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel)
v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno (§ 10 zákona č. 274/2001 Sb.)
a podléhá sankcím podle § 33, § 34, §35 zákona č. 274/2001 Sb.,
b) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace,
c) Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat,
d) Vlastník kanalizace je povinen podle § 25 vyhlášky 428/2001 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen,
e) Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem,
f) Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak,
aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci,
g)
Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou
uvedeny
v následujících kapitolách.
2.2. Cíle kanalizačního řádu
Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě města Litovel tak, aby zejména :
a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu,
b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů,
c) bylo zaručeno bezporuchové čištění odpadních vod, dle platných právních předpisů, v čistírně odpadních vod a dosažení vhodné kvality kalu v kalovém hospodářství,
d) byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní areálové kanalizace významných producentů průmyslových odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu,
e) byla přesně specifikována místa odběrů kontrolních vzorků a body odběrů u jednotlivých producentů dle plánu vzorkování
f) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně,
g) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě.
3.1. CHARAKTER LOKALITY
Ve městě Litovel bylo podle posledních oficiálních statistických údajů v roce 2002 celkem 10 200 trvale bydlících obyvatel, včetně integrovaných obcí. Vlastní město má 7500 obyvatel. Z tohoto počtu část obyvatel vyjížděla za prací z města a naopak do města dojížděla část občanů, včetně školáků ( zejména v pracovních dnech a ve dnech školního vyučování ). Počty vyjíždějících a dojíždějících obyvatel a školáků a průměrná návštěvnost turistů nejsou známé.
Celkový počet trvale obydlených domů ve městě byl 1489. Cca 30% místních obyvatel bydlí v rodinných domcích, větší část zbytku bydlí v novějších sídlištích a menší část ve staré zástavbě v centru města.
Město se nachází v rovinatém území řeky Moravy. Roční srážkový úhrn dosahuje 766 mm/rok. Odpadní vody z městské aglomerace a průmyslu včetně vod srážkových, jsou odváděny jednotnou stokovou sítí na čistírnu odpadních vod. Vyčištěné odpadní vody pak odtékají do řeky Moravy, která protéká celým městem od západu k východu a je významným vodním tokem.
Město Litovel se nenachází v žádném ochranném pásmu povrchových, nebo podzemních vod. Nachází se však v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.
Zásobení pitnou vodou je realizováno z převážné části z vodovodu pro veřejnou potřebu a z menší části i z lokálních podzemních zdrojů (studní místního zásobování). Na vodovod je napojeno 7 400 trvale bydlících obyvatel, na lokální zdroje 100 trvale bydlících obyvatel.
V období 1.9.2004 až 31.8.2005 představovalo množství pitné vody fakturované - tj. odebrané z vodovodu průměrně 830 m3/den. Ve stejném období pak představovalo množství odpadních vod fakturovaných - tj. odvedených kanalizací průměrně 692 m3/d.
3.2. ODPADNÍ VODY
V městské aglomeraci vznikají odpadní vody vnikající do kanalizace :
a) v bytovém fondu („obyvatelstvo“),
b) při výrobní činnosti – průmyslová výroba, podniky, provozovny („průmysl“),
c) v zařízeních občansko-technické vybavenosti a státní vybavenosti („městská vybavenost“),
d)
srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch
a komunikací),
e) jiné (podzemní, balastní vody vznikající v zastaveném území).
Odpadní vody z bytového
fondu („obyvatelstvo“) - jedná se o splaškové odpadní vody z
domácností. Tyto odpadní vody jsou v současné době produkovány od
4 650 obyvatel, bydlících trvale na území města Litovel v části napojené
přímo na stokovou síť.
Částečně jsou navíc odpadní vody v určitém počtu případů odváděny i do septiků, nebo do bezodtokových akumulačních jímek (žump). Je bezpodmínečně nutné odvážet obsah jímek přímo na ČOV. Je nepřípustné vypouštění přímo do stokové sítě.
ČOV je zařízení na likvidaci nebezpečných odpadů ve smyslu Zákona o odpadech, č. 185/2001 Sb. par. č. 14, odst. 1.
Odpadní vody z výrobní a podnikatelské činnosti („průmyslu“) - jsou (kromě srážkových vod) obecně dvojího druhu :
- vody splaškové (ze sociálních zařízení podniků),
- vody technologické (z vlastního výrobního procesu).
Podniky vykazují poměrně velkou variabilitu ve výrobních činnostech
a sortimentu výroby, v současné době vznikají technologické odpadní vody
trvale pouze u některých podniků.
Průmyslové odpadní vody vznikají zejména v podnicích :
1 - MORAVIA BAGR s. r. o., Uničovská 20, Litovel
IČO 65140753
2 - OBCHODNÍ SLADOVNY a. s., Uničovská 133, Litovel
IČO 15547361
3 - PIVOVAR LITOVEL a. s., Palackého 934, Litovel
IČO 47676914
4 - ADRIANA s. r. o., Tři Dvory 97
IČO 61942448
5 - ORRERO s. r. o., Tři Dvory 98
IČO 633119551
Odpadní vody z městské vybavenosti – jsou (kromě srážkových vod) vody zčásti splaškového charakteru, jejichž kvalita se může přechodně měnit ve značně širokém rozpětí podle momentálního použití vody. Patří sem producenti odpadních vod ze sféry činností (služeb), kde dochází i k pravidelné produkci technologických odpadních vod.
Pro účely tohoto kanalizačního řádu je ze sféry městské vybavenosti významný :
6 - Ústav sociální péče, Rybníček 45, Litovel
IČO 70890871, tel. 585155811
7 - Dětský domov, Husova ul., Litovel
Tyto odpadní vody neovlivňují stabilně významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti.
4.1. POPIS A Hydrotechnické údaje
Prakticky veškeré odpadní vody z průmyslových podniků, městské vybavenosti (služeb) a domácností jsou spolu se srážkovými vodami gravitačně odváděny jednotnou (veřejnou) stokovou sítí na komunální čistírnu odpadních vod. Celková délka dopravních cest stokové sítě je 30,5 km.
Popis stokové sítě
Systém kanalizace města Litovel tvoří dva hlavní kanalizační sběrače. Jedná se o sběrač A, který odvádí odpadní vody z pravé strany řeky Moravy a o sběrač B, který odvádí odpadní vody z levého břehu řeky Moravy.
Pravobřežní sběrač A byl vybudován v osmdesátých letech dvacátého století a to pomocí štítování. Do jednoho kolektorového potrubí byly uloženy dvě menší potrubí, které se liší svým profilem a zbývající volná část kolektoru byla vyplněna betonem. Kanalizační potrubí menšího profilu bylo určeno pro odvádění průmyslových vod a větší potrubí pro odvádění všech ostatních odpadních vod a vod dešťových. Vzhledem k netěsnosti potrubí pro průmyslové vody docházelo k velkému přítoku balastních vod na ČOV. Proto bylo toto potrubí odstaveno a v současné době odtékají všechny vody pouze potrubím většího profilu.
Další část sběrače od podniku SEV až do Nasobůrek byla vybudována v posledních letech.
Na sběrač se postupně připojují stoky jednotlivých ulic a částí města. Dále jsou součástí tohoto sběrače dvě čerpací stanice s přilehlými trubními mosty a odlehčovacími výústěmi.
Čerpací stanice č. 4 je situována u Chořelic a přečerpává odpadní vody z pivovaru, areálu bývalého podniku ETA a z části obce Chořelice.
Čerpací stanice č. 3 je umístěna v místní části zvané Doubrava a přečerpává odpadní vody do sběrače B, konkrétně do šachty č. 4.
Kanalizační sběrač A začíná v ulici Svatoplukova na okraji obce Nasobůrky, v místě kde se na sběrač napojují stoky AU, AV.
Stoka AV vede od sběrače A hlavní silnicí až po potok Loučka. Zde se na stoku napojuje výtlak čerpací stanice Nasobůrky. Čerpací stanice slouží pro přečerpávání odpadních vod ze stoky N-1, která spolu s bočními stokami N-1-1, N-1-2, N-1-3 odvádí odpadní vody z centrální části obce.
Stoka AU vede jižní částí obce až pod dálnici a spolu s bočními stokami AU-1, AU-2 odvádí odpadní vody z této části obce.
Sběrač A vede od Nasobůrek Svatoplukovou ulicí až na křižovatku s ulicí Palackého. Z ulice Cholinská se napojuje stoka AS a z ulice Štefanikova potom stoka AP, na kterou je napojena stoka AP-1.
V místě křižovatky s ulicí Palackou se na sběrač napojuje stoka AR z ulice Palackého. Tato stoka vede Palackého ulicí až k Mlýnskému potoku. Na stoku se ještě připojuje stoka AR-2 z ulice Nádražní a její přítok AR-2-1.
Sběrač A potom přechází křižovatku a pokračuje místní komunikací kolem areálu bývalého podniku ETA do šachty, která je umístěna v poli mezi areálem bývalého podniku ETA a místní částí Chořelice. Do této šachty se napojuje stoka AN z areálu bývalého podniku ETA. Odtud sběrač pokračuje do čerpací stanice č. 4, která je umístěna na okraji místní části Chořelice. Na tomto úseku se postupně napojují odpadní vody z pivovaru a to stokou AM a z části Chořelic stokou AL.
Před čerpací stanicí č. 4 je zaústěna do sběrače ještě stoka AK, která vede po Nábřeží Gustava Frištenského, na pravém břehu Mlýnského potoka, až po ulici Palackého. Do stoky AK je zaústěn výtlak čerpací stanice Nábřežní, která je situována na stoce AK-2 na levém břehu Mlýnského potoka. Stoka AK-2 pokračuje po Nábřeží Gustava Frištenského na levém břehu a dále ulicí Palackého až po ulici Vodní. Pro převedení vod přes druhé rameno Mlýnského potoka je na stoce AK-2 situována čerpací stanice U mlýna. Do koncové šachty stoky AK-2 je zaústěn výtlak z čerpací stanice Muzeum, která přečerpává odpadní vody ze stok AG-1, AG-1-1, které jsou situované v ulici Smyčkova a Čihadlo.
Sběrač A pokračuje za čerpací stanicí č. 4 přes území Velké Pastvisko, dále ulicemi Čihadlo, Šemberova, Lesní zátiší, Lužní do čerpací stanice č. 3 na Doubravce.
Touto čerpací stanicí jsou odpadní vody ze sběrače A přečerpávány do kanalizačního sběrače B na levý břeh řeky Moravy.
Na sběrač A jsou napojeny za Náhonem stoka AI z ulice Šargounská a dále stoka AH z ulice Družstevní.
V dalším úseku se napojuje na sběrač A stoka AG z ulice Čihadlo. Tato stoka vede kolem Olomouckého rybníka do ulice Havlíčkova a končí v ulici 1. Máje.
Na konci ulice Šemberova napojuje na sběrač A stoka AE z ulic Bezručova, Jiráskova a Karlovská, a stoka AF z druhé strany ulice Bezručova.
V soutokové šachtě na křižovatce ulic Lesní zátiší, Sochova a Šmakalova napojuje na sběrač A stoka AD, která svým povodím řeší odkanalizování středu města. Stoka AD vede ulicí Sochova, dále ulicí Husova až po Nám. Přemysla Otakara a okrajem náměstí do ulice Masarykova, ve které končí. Na stoku napojuje stoka AD-3 z ulice Třebízského. Dále pak stoka AD-5 vedoucí druhou stranou náměstí do ulice Boskovicova a dále ulicí Havlíčkova až po ulici Dukelská. Na stoku AD-5 napojují ještě boční stoky AD-5-1 z ulice Poděbradova, AD-5-2 z ulice 1.Máje, AD-5-3 z části ulice Havlíčkova, AD-5-4 z ulice Komenského a Mlýnská, AD-5-5 z ulice Boženy Němcové. Dále na stoku AD napojuje stoka AD-6 z ulice Vlašimova a Revoluční. Na tuto stoku pak navazuje stoka AD-6-1 z ulice Kostelní.
Do soutokové šachty na křižovatce ulic Lesní zátiší, Sochova a Šmakalova se také napojuje stoka AC. Tato stoka vede ulicí Šmakalova, dále ulicí Kollárova a ulicí Boženy Němcové. Stoka končí u mostu přes Náhon Moravy. V tomto místě je na stoku napojen výtlak čerpací stanice U Šuly, která slouží pro přečerpávání odpadních vod ze stoky E. Tato stoka vede ulicí Javoříčská. Na stoku napojují boční stoky E-1 z ulice Lidická a Kysucká, E-2 a E-3 z ulice Dukelská.
Na stoku AC je dále napojen výtlak čerpací stanice ze sídliště Vítězná. Do této čerpací stanice jsou stokou D svedeny odpadní vody ze sídliště.
Dále na stoku AC napojují stoky AC-1, AC-2, AC-3, AC-4 z bočních uliček Šmakalovy ulice.
V ulici Lužní se napojuje na sběrač A stoka AA z ulice Revúcká. Dále jsou provedena některá napojení nemovitostí jimiž prochází sběrač A. Jedná se o ulice Lužní a Lesní zátiší.
Levobřežní sběrač B odvádí odpadní vody z levého břehu řeky Moravy.
Na sběrač se připojují jednotlivé ulice a části města. Dále jsou součástí sběrače dvě čerpací stanice.
Čerpací stanice č.1 je situována na Pavlínce za ulicí Nová. Tato čerpací stanice slouží jen k přečerpávání odpadních vod.
Čerpací stanice č. 2 se nachází v části zvané Rybníček na břehu Moravy a slouží jen k odlehčení dešťových, nebo povodňových vod do recipientu.
Kanalizační sběrač B začíná na ulici Uničovská u podniku Obchodní sladovny, kde se napojuje stoka B14 z ulice Uničovská a dále se zde napojují podniky Moravia Bagr s. r. o. a Obchodní sladovny a. s.
Sběrač B pokračuje do Červenské ulice přes ulici Žerotínská, až k místní částí Rybníček a k řece Moravě, kde je umístěna čerpací stanice č. 2. Na začátku ulice Červenská se napojuje stoka B13, která odvádí odpadní vody ze severní části sídliště Novosady.
V ulici Červenská se napojuje stoka B12 ze sídliště Novosady. Dále se potom napojuje stoka B11 ze sídliště Gemerská. Na sídlišti Gemerská se na stoku B11 napojuje Stoka C, která vede ze sídliště Karla Sedláka a z části ulice Loštická. Na stoku C se dále napojují boční stoky C –2a ze severní části ulice Novosady, stoka C-2b z jižní části ulice Novosady, stoka C-5 z ulice K. Sedláka, stoka C-6 z východní části Staroměstského náměstí, stoka C-7 z ulice Uničovská, stoka C-8 ze západní části Staroměstského náměstí.
Na konci ulice Červenská se napojuje stoka B10 z ulice Žerotínova. Stoka vede touto ulicí až na Staroměstské náměstí, kde u ulice Králova končí. Na konci ulice Žerotínova je na stoce B-10 čerpací stanice U modré Hvězdy, sloužící k překonávání různých nivelet stoky před a za ČS. Na stoku dále napojuje stoka B-10-2 z z ulice Uničovská. Na koncovou šachtu stoky je napojen výtlak z čerpací stanice Zahradní. Tato čerpací stanice slouží k přečerpávání odpadních vod ze stoky Y, situované v ulici Zahradní a Králova. Na tuto stoku napojuje stoka Y-1 a stoka Y-2.
V části města zvané Rybníček napojuje na sběrač B stoka B7, která odvádí odpadní vody z této lokality.
Hlavní sběrač B je dále veden po levém břehu řeky Moravy až do ulice Pavlínka a kolem ulice Nová, za níž je situována čerpací stanice č. 1. Na tomto úseku je napojena stoka B5 z ulice Sadová. V dalším úseku napojuje na sběrač B stoka B4 z ulice Kosmonautů, stoka B3 z ulice Wolkerova a stoka B2 z ulice Pavlínka. Do této stoky ještě napojuje stoka B 2-1 z ulice U stadionu. Stoka B1 z ulice Nová napojuje na sběrač B před čerpací stanicí č. 1.
Hlavní sběrač B potom pokračuje podél toku Moravy až do vstupní čerpací stanice městské ČOV.
V č. s. jsou instalovány 2 ks šnekových čerpadel YBA 720 – každé pro množství 100 l/s. Slouží k čerpání odpadních vod na městskou čistírnu odpadních vod. Čerpadla jsou chráněna hrubými ručně stíranými česlemi.
Čerpací stanice č. 2 – Rybníček
V této č. s. jsou instalovány 2 ks šnekových čerpadel YBA 1280. Každé čerpadlo přečerpá 400 l/s. Č. s. slouží k přečerpávání dešťových vod do Moravy. Průtok splaškových vod touto čerpací stanicí je gravitační. Čerpadla jsou chráněna hrubými ručně stíranými česlemi.
Čerpací stanice č. 3 – Doubrava
V čerpací stanici jsou instalovány 4 ks šnekových čerpadel YBA 720 – každé na množství 100 l/s. Čerpadla slouží pro přečerpávání splaškových vod ve sběrači A. Dále jsou zde instalovány 3 ks čerpadel YBA 1850 – každé na 1000 l/s. Tato čerpadla slouží k přečerpávání odlehčených dešťových vod do Moravy. Čerpadla jsou chráněna hrubými ručně stíranými česlemi.
Čerpací stanice č. 4 – Chořelice
Čerpací stanice je osazena 3 ks šnekových čerpadel YBA 720 – každé pro množství 100 l/s, sloužící pro přečerpávání splaškových vod do sběrače A. Dále jsou instalovány 2 ks čerpadel YBA 1850 – každé na 1000 l/s, pro přečerpávání odlehčených dešťových, nebo povodňových vod do Mlýnského potoka. Čerpadla jsou chráněna hrubými ručně stíranými česlemi.
Slouží k přečerpávání splaškových vod z napojených nemovitostí ( především sídliště ) a nově budované základní školy do veřejné kanalizace. Je osazena dvěma čerpadly FLYGT 3085.182 LT a jedním čerpadlem typu FLYGT 3102.180 LT.
Slouží k přečerpávání odpadních vod ze stoky Y do stoky B-10-2. Přečerpávané množství 5 l/s. Čerpací stanice je osazena dvěma čerpadly FLYGT MP – 3068.170 – HT.
Slouží ke zvedání odpadních vod ve stoce B-10. Čerpané množství 10 l/s. Čerpací stanice je osazena dvěma čerpadly FLYGT DP – 3085.182 – MT.
Slouží k přečerpávání odpadních vod ze stoky E do stoky AC. Přečerpávané množství 11,6 – 22,8 l/s. Čerpací stanice je osazena dvěma čerpadly FLYGT DP – 3068.180 – MT.
Slouží k přečerpávání odpadních vod ze stoky AG-1 do stoky AK-2. Přečerpávané množství 6,9 – 13,8 l/s. Čerpací stanice je osazena dvěma čerpadly FLYGT DP – 3067.180 – MT.
Čerpací stanice U mlýna
Slouží k přečerpávání odpadních vod ve stoce AK-2 přes Mlýnský potok. Čerpané množství 11 l/s. Čerpací stanice je osazena dvěma čerpadly FLYGT NP – 3085.182 – MT.
Čerpací stanice Nábřežní
Slouží k přečerpávání odpadních vod ze stoky AK-2 do stoky AK. Čerpané množství 22 l/s. Čerpací stanice je osazena dvěma čerpadly FLYGT MP – 3068.170 – HT.
Čerpací stanice Nasobůrky
Slouží k přečerpávání ředěných splaškových vod ze stoky N-1 do stoky AV a pro přečerpávání dešťových vod do recipientu. Čerpané množství ředěných splašků 10 – 20 l/s. Čerpané množství dešťových vod 240 l/s. Čerpací stanice je osazena dvěma čerpadly FLYGT DP – 3102.980 – MT pro čerpání splašků a třemi čerpadly FLYGT NP – 3153.180 – LT pro čerpání dešťových vod.
Odlehčovací komory :
Odlehčovací komora OK 2 je součástí čerpací stanice ČS 2 na sběrači B. Za deště bude do Moravy odlehčováno množství dané dvěma šnekovými čerpadly t. j. 800 l/s.
Odlehčovací komora OK 3 je součástí čerpací stanice ČS 3. Je situována na sběrači A na pravém břehu řeky Moravy. Pro odvedení odlehčených odpadních vod do Moravy v množství 3000 l/s slouží 3 šneková čerpadla.
Odlehčovací komora OK 4 je situována u čerpací stanice ČS 4. Za deště bude odlehčováno 2000 l/s dešťových vod, které budou pomocí dvou šnekových čerpadel odváděny do Mlýnského potoka.
Odlehčovací komora na stoce AG-1. Dešťový přítok bude odlehčován do Mlýnského náhonu.
Odlehčovací komora u ČS Zahradní na stoce Y. Odlehčení je vyústěno do Moravy.
Odlehčovací komora na stoce AK-2. Odlehčení je zaústěno do Mlýnského potoka.
Odlehčovací komora na stoce E. Odlehčení je vyústěno do náhonu Moravy.
Odlehčovací komora u ČS Nasobůrky na stoce N-1. Odlehčení je zaústěno do potoka Loučka.
Odlehčovací komora na stoce AU. Odlehčení je zaústěno do potoka Loučka.
Další objekty :
Na stoce AE je shybka pod ramenem řeky Moravy – Nečíz.
Mezi objekty na síti možno zařadit i dva trubní mosty na sběrači A. Oba slouží pro převedení čerpaných odpadních vod přes vodoteče. V prvním případě u ČS 3 přes Moravu, v druhém případě u ČS 4 přes Mlýnský potok.
K obsluze a kontrole stokového systému slouží zejména revizní – vstupní šachty.
4.2. HYDROLOGICKÉ ÚDAJE :
Pro město Litovel je směrodatná intenzita přívalového deště (t = 15 min., p = 0,5) 157 (l/s.ha). Průměrný srážkový úhrn je 766 mm/rok.
Celkový počet trvale bydlících obyvatel ve městě je v současnosti 7500
z toho je na veřejnou kanalizaci napojeno 4 650
Celkově jsou všichni současní uživatelé veřejné kanalizační sítě připojeni prostřednictvím 660 ks přípojek.
Celkové množství z vodovodu pro veřejnou potřebu odebírané pitné vody fakturované je průměrně 830 m3/den. Celkové množství kanalizací odváděných odpadních vod fakturovaných je průměrně 692 m3/d.
4.3. Grafická příloha č. 1
Grafická
příloha č. 1 obsahuje základní situační údaje o kanalizaci
a zakreslení významných producentů odpadních vod.
Čistírna
městských odpadních vod je mechanicko-biologická čistírna
s klasickým hrubým předčištěním (česle + lapák písku), s usazovací nádrží,
s aktivací složenou z anoxického selektoru a vlastní aktivace a s
dosazovacími nádržemi. Kalové hospodářství je složeno ze zahušťování kalu,
z uskladňovacích nádrží navržených jako částečná stabilizace kalu a
mechanického odvodňování kalu na pásovém lisu KAPLAN 1500. Zkušební provoz
byl zahájen v r. 2004, trvalý provoz bude probíhat od r. 2006.
Vodoprávní povolení bylo vydáno :
Dne 12. 9. 2001
Č. j. ŽP – voda – 7539/01 – Sk
Vydal OÚ RŽP Olomouc
Dále bylo vydáno rozhodnutí:
dne 15. 1. 2002
č. j. : ŽP – 9719/01 - Ma
vydal OÚ RŽP Olomouc
Změna rozhodnutí byla vydána:
Dne 13. 5. 2003
Č. j. OŽPZ – 1040 – 1277/03 – Gr
Vydal KÚ Olomouckého kraje, OŽPaZ Olomouc
Rozhodnutí KÚ Olomouc bylo vydáno:
Dne 16. 12. 2004
Č. j. KUOK/10947/04/0ŽPZ/463
Vydal KÚ Olomouckého kraje, OŽPZ
5.1. Kapacita ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD a limity vypouštěného znečištění
Základní projektové kapacitní parametry :
čistírna celkem biologická část čistírny
Qd [m3/d] 4 300
Qh [l/s] 99,52
Q max. srážkový [l/s] 320 90
BSK5 [kg/d] 2 405
Počet připojených
ekvivalentních obyvatel (dle BSK5) 40 083
Podrobné údaje o
kapacitě ČOV a povolené hodnoty vypouštěného znečištění
v jednotlivých ukazatelích, stanovené rozhodnutím vodoprávního úřadu jsou
uvedeny v tabulce č. 1.
5.2. Současné výkonové parametry ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
V roce 2004 bylo na čistírnu odpadních vod připojeno 4 650 fyzických, ve městě trvale bydlících obyvatel. Současné znečištění na přítoku do čistírny reprezentuje 28 985 ekvivalentních obyvatel, znečištění na odtoku reprezentuje 541 ekvivalentních obyvatel. Průměrně dosahovaná účinnost čištění v ukazateli BSK5 dosahuje 98 %.
Limity vypouštěného znečištění dané rozhodnutím vodoprávního úřadu nejsou překračovány.
Podrobné údaje o množství, jakosti a bilanci znečištění jsou uvedeny
v tabulce č. 2.
5.3. Řešení dešťových vod
Projektová kapacita přiváděcí stoky do ČOV je 320 l/s.
Projektová kapacita dešťového přítoku do mechanické části čistírny odpadních vod je 320 l/s, projektová kapacita dešťového přítoku do biologické části čistírny odpadních vod je 90 l/s. Zbývající množství pak přepadá za lapákem písku do dešťové zdrže.
Název recipientu : Řeka Morava
Kategorie podle vyhlášky č. 333/2003 Sb. : Významný vodní tok
Číslo hydrologického profilu : 4 – 10 – 03 - 005
Identifikační číslo vypouštění odpadních vod :
Profil : Litovel ČOV
Q355 : 4 050 l/s
Kvalita při Q355 : BSK5 = 2,5 mg/l
CHSK(Cr) = 12,7 mg/l
NL = 37,0 mg/l
N-NH4+ = 0,11 mg/l
N-NO3 = 2,30 mg/l
Pc = 0,11 mg/l
Správce toku : Povodí Moravy
Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2002 Sb., o vodách vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami :
A. Zvlášť nebezpečné látky, s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné :
1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí.
2. Organofosforové sloučeniny.
3. Organocínové sloučeniny.
4. Látky, vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí, nebo jeho vlivem.
5. Rtuť a její sloučeniny.
6. Kadmium a jeho sloučeniny.
7. Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu.
8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
9. Kyanidy.
B. Nebezpečné látky :
1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny :
1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad
2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt
3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium
4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur
5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek.
3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.
4. Toxické, nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.
5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu.
6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu.
7. Fluoridy.
8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany.
9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty.
1)
Do kanalizace mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění
stanovené
v tabulce č. 3 s výjimkou producentů odpadních vod uvedených v tabulce
č. 6.
Tabulka č. 3
Ukazatel |
Značka |
Jednotka |
KategorieIp |
KategorieIIP |
KategorieIIIp |
Kategorie IVp |
Prostý( bodový ) |
|
Adsorb. Org. Halogenderiváty |
AOX |
mg/l |
0 - 0,05 |
0,05 - 0,15 |
--- |
--- |
2 |
|
Amoniak |
N - NH4 |
mg/l |
0 - 40 |
40 - 70 |
70 - 100 |
--- |
30 |
|
Arsen |
As |
mg/l |
0 - 0,1 |
0,1 - 0,2 |
--- |
--- |
0,3 |
|
BSK5 |
BSK5 |
mg/l |
0 - 300 |
300 - 600 |
600 - 900 |
900 - 1200 |
1500 |
|
Chloridy |
Cl |
mg/l |
0 - 100 |
100 - 200 |
200 - 300 |
300 - 350 |
360 |
|
Chrom+6 |
Cr6 |
mg/l |
0 - 0,05 |
0,05 - 0,1 |
--- |
--- |
0,1 |
|
Chrom c. |
Crc |
mg/l |
0 - 0,1 |
0,1 - 0,4 |
0,4 - 0,8 |
--- |
0,8 |
|
CHSK |
CHSK |
mg/l |
0 - 600 |
600 - 1200 |
1200 - 1800 |
1800 - 2400 |
2500 |
|
Dusík dusičnanový |
N-NO3 |
mg/l |
0 - 20 |
20 - 30 |
--- |
--- |
32 |
|
Extrahovat.látky |
EXL |
mg/l |
0 - 60 |
60 - 100 |
--- |
--- |
50 |
|
Fosfor c. |
Pcel |
mg/l |
0 - 6 |
6 - 10 |
--- |
--- |
11 |
|
Hliník |
Al |
mg/l |
0 - 10 |
|
--- |
--- |
11 |
|
Hořčík |
Mg |
mg/l |
0 - 250 |
|
--- |
--- |
260 |
|
Kadmium |
Cdc |
mg/l |
0 - 0,01 |
0,01 - 0,04 |
--- |
--- |
0,04 |
|
Kyanidy celkové |
Cncel.k |
mg/l |
0 - 0,1 |
|
--- |
--- |
0,1 |
|
Kyanidy toxické |
Cntox. |
mg/l |
0 - 0,05 |
|
--- |
--- |
0,05 |
|
lát.fenolic.char. |
LF |
mg/l |
0 - 10 |
10 - 15 |
--- |
--- |
15 |
|
Mangan |
Mn |
mg/l |
0 - 1 |
|
--- |
--- |
1 |
|
Molybden |
Mo |
mg/l |
0 - 0,02 |
0,02 - 0,08 |
--- |
--- |
0,08 |
|
Nepol.extr.látky |
NEL |
mg/l |
0 - 5 |
5 - 10 |
10 - 15 |
--- |
15 |
|
Nerozp.látky |
NL |
mg/l |
0 - 250 |
250 - 500 |
|
--- |
600 |
|
Nikl |
Ni |
mg/l |
0 - 0,2 |
0,2 - 0,4 |
--- |
--- |
0,4 |
|
Olovo |
Pb |
mg/l |
0 - 0,05 |
0,05 - 0,1 |
--- |
--- |
0,1 |
|
PH |
PH+ |
|
4 - 8,5 |
4 - 9,5 |
4 - 11 |
--- |
4 – 9,5 |
|
Měď |
Cu |
mg/l |
0 - 0,2 |
0,2 - 0,4 |
--- |
--- |
0,4 |
|
Rozp. An. Soli |
RAS |
mg/l |
0 - 400 |
400 - 800 |
800 - 1200 |
--- |
1500 |
|
Rozpušť.látky |
RL |
mg/l |
0 - 500 |
500 - 1000 |
1000 - 1500 |
1500 - 2000 |
2000 |
|
Rtuť |
Hg |
mg/l |
0 - 0,005 |
0,005 - 0,01 |
--- |
--- |
0,01 |
|
Selen |
Se |
mg/l |
0 - 0,02 |
|
--- |
--- |
0,02 |
|
Sírany |
SO42- |
mg/l |
0 - 100 |
|
--- |
--- |
100 |
|
Stříbro |
Ag |
mg/l |
0 - 0,05 |
0,05 - 0,1 |
--- |
--- |
0,1 |
|
Tenzidy.anion. |
TAa |
mg/l |
0 - 10 |
--- |
--- |
--- |
10 |
|
Teplota |
T |
oC |
0 - 40 |
--- |
--- |
--- |
42 |
|
Vanad |
V |
mg/l |
0 - 0,01 |
0,01 - 0,05 |
--- |
--- |
0,05 |
|
Vápník |
Ca |
mg/l |
0 - 250 |
--- |
--- |
--- |
260 |
|
Zinek |
Zn |
mg/l |
0 - 1 |
1 - 2 |
--- |
--- |
2 |
|
Železo |
Fe |
mg/l |
0 - 20 |
20 - 30 |
--- |
--- |
35 |
Hodnota „p“- přípustná hodnota koncentrací pro rozbory dvouhodinových směsných vzorků vypouštěných odpadních vod – typ A, nebo dle uzavřené smlouvy s producenty.
Producenti odpadních vod jsou zařazeni do jednotlivých kategorií na základě provedených rozborů odpadních vod. Zařazení do kategorie vyšší než I. je uvedeno ve smlouvě mezi provozovatelem a odběratelem. Pro každou kategorii je stanovena cena – stočné, kterou vyhlašuje valná hromada společnosti. Kategorie II. – IV. představují povolené znečištění, u kterého cena zahrnuje vícenáklady na čištění odpadních vod.
Uvedené koncentrační limity se ve smyslu § 25 odst. g), vyhlášky č. 428/2001 Sb. netýkají splaškových odpadních vod.
2) Do kanalizace je zakázáno dále vypouštět odpadní vody nad rámec koncentračních a bilančních limitů (maxim) uvedených v tabulce č. 6. To platí pro určené odběratele (producenty odpadních vod, napojené na stokovou síť), uvedené v této tabulce.
Tabulka č. 4 uvádí současné hodnoty odpadních vod od obyvatelstva, průmyslu a přítok na ČOV. V tabulce 5 je kontrolní sestava současného stavu odpadních vod z „průmyslu“ a „městské vybavenosti“.
3) Zjistí-li vlastník nebo provozovatel kanalizace překročení limitů (maximálních hodnot) podle odstavce 1) a 2), bude o této skutečnosti informovat vodoprávní úřad a může na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztahů a platných právních norem (viz § 10 zákona č. 274/2001 Sb. a § 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb.).
Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností uplatňují sankce
podle
§ 32 – 35 zákona č. 274/2001 Sb.
Průmysl a městská vybavenost – objemová produkce odpadních vod – průtok bude zjišťován u vybraných odběratelů z údajů měřících zařízení odběratelů. U ostatních bude stanovován z údajů fakturované vody a počítán s použitím údajů o srážkovém úhrnu a o odkanalizovaných plochách. Další podrobné informace jsou uvedeny v jednotlivých smlouvách na odvádění odpadních vod.
Měřící zařízení ke zjišťování okamžitého a kumulativního průtoku technologických odpadních vod používají tito odběratelé :
- ORRERO s. r. o. ( výtlak z předčištění v závodě)
- ADRIANA s. r. o. ( odběrné místo je čerpací jímka odp. vod v areálu ADRIANA s. r. o. )
- Pivovar a. s. ( odběrné místo je Parshalův žlab v areálu podniku )
- KIMBERLY a. s. ( na výtlaku z čerpací jímky )
- MJM ( jímka na odtoku do veřejné kanalizace )
Obyvatelstvo (místní) - objemová produkce splaškových odpadních vod bude zjišťována z údajů stočného.
Případné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie kanalizace se hlásí na dispečink Vodohospodářské společnosti ČERLINKA, pohotovostní služba tel. : 605857275 stálá služba na ČOV tel: 585342236
Producent odpadních vod hlásí neprodleně provozovateli ČOV možné nebezpečí překročení předepsaného limitu (i potenciální).
Provozovatel kanalizace postupuje při likvidaci poruch a havárií a při mimořádných událostech podle příslušných provozních předpisů tak, aby zabránil škodám na majetku a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu. V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení § 40 a § 41 zákona 254/2001 Sb., podává hlášení Hasičskému záchrannému sboru ČR (případně jednotkám požární ochrany, Policii ČR, správci povodí). Vždy informuje příslušný vodoprávní úřad, Českou inspekci životního prostředí, vlastníka kanalizace případně Český rybářský svaz.
Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil.
Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními § 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., § 9 odst. 3) a 4 a § 26 vyhlášky 428/2001 Sb.
11.1. Výčet a informace o sledovaných producentech
(k datu schválení kanalizačního řádu)
1. MORAVIA BAGR, tel. 585343181 ( Ing. Bábek )
[orientační počet pracovníků : 8]
Činnost : čs pohonných hmot, mycí linka
Množství technologických odpadních vod 1 232 m3/rok
Množství splaškových vod 60 m3/rok
Množství dešťových vod 748 m3/rok
2. ETATHERM, tel. 585341609 ( Ing. Špička )
[orientační počet pracovníků : 7]
Činnost : regulace vytápění
Množství splaškových vod 50 m3/rok
Množství dešťových vod 880 m3/rok
3. HAJDO, tel. 777708640 ( p. Dohnal )
[orientační počet pracovníků : 45]
Činnost: projekce, výroba
Množství splaškových vod 730 m3/rok
Množství dešťových vod 360 m3/rok
4. DELTACOL, tel. 585153510 ( p. Žižka )
[orientační počet pracovníků : 35]
Činnost : povrchová úprava kovů, galvanizování – vlastní ČOV
Množství splaškových vod 780 m3/rok
Množství dešťových vod 2 796 m3/rok
5. OBCHODNÍ SLADOVNY, tel. 602758537 ( Ing. Poštulka )
[orientační počet pracovníků : 22]
Činnost : výroba sladu
Množství průmyslových odp. vod 75 453 m3/rok
Množství splaškových vod 762 m3/rok
Množství dešťových vod 5872 m3/rok
6. HEAD, tel. 731534917 ( p. Tomšů )
[orientační počet pracovníků : 300]
Činnost : lisování plastů, montáž
Množství průmyslových odp. vod 570 m3/rok
Množství splaškových vod 5 130 m3/rok
Množství dešťových vod 9 576 m3/rok
7. HLAVINKA, tel. 603514591 ( p. Hlavinka )
[orientační počet pracovníků : 2]
Činnost : doprava
Množství splaškových vod 24 m3/rok
Množství dešťových vod 192 m3/rok
8. PIVOVAR, tel. 585493111 ( p. Koutek )
[orientační počet pracovníků : 180]
Činnost : výroba piva
Množství průmyslových odp. vod 107 317 m3/rok
Množství splaškových vod 2 628 m3/rok
Množství dešťových vod 4759 m3/rok
9. KIMBERLY, tel. 585731030 ( p. Hrabal )
[orientační počet pracovníků : 206]
Činnost : výroba vložek
Množství splaškových vod 608 m3/rok
Množství dešťových vod 364 m3/rok
10. ADRIANA, tel. 585153711 ( p. Volek )
[orientační počet pracovníků : 120]
Činnost : výroba těstovin
Množství průmyslových odp. vod 3 981 m3/rok
Množství splaškových vod 1 752 m3/rok
11. ORRERO, tel. 585343274 ( Ing. Lakomý )
[orientační počet pracovníků : 80]
Činnost : výroba sýra
Množství průmyslových odp. vod 56 079 m3/rok
Množství splaškových vod 584 m3/rok
12. SEV, tel. 585392210 ( Ing. Mencl )
[orientační počet pracovníků : 237]
Činnost : elektrotechnická výroba
Množství splaškových vod 6 173 m3/rok
Množství dešťových vod 1 128 m3/rok
Ústav sociální péče, tel. 585155811
( počet ubytovaných 63 )
Kuchyně a jídelna - odpadní vody jsou předčišťovány v lapáku tuku
Množství splaškových vod 3 814 m3/rok
Množství dešťových vod 624 m3/rok
Dětský domov, tel
( počet ubytovaných 24 )
Kuchyně a jídelna – odpadní vody jsou předčišťovány v lapáku tuku
Množství splaškových vod 1 453 m3/rok
11.2. Rozsah a způsob kontroly odpadních vod
11.2.1. ODBĚRATELEM (tj. producentem odpadních vod)
Podle § 18 odst. 2) zákona č. 274/2001 Sb., provádí odběratelé na určených kontrolních místech (viz grafická příloha č. 2) odběry a rozbory vzorků vypouštěných odpadních vod a to v četnosti dle Nař. vl. ČR 61/2003, příloha 4, typ A, nebo dle smlouvy uzavřené s producentem odp. vod.. U sledovaných odběratelů je toto obsahem smlouvy mezi odběrateli a VHS Čerlinka. Výsledky rozborů předávají průběžně provozovateli kanalizace.
(Poznámka : četnosti se určí podle zařazení odběratelů do příslušných skupin podle jejich významnosti v bilanci znečištění).
Provozovatel kanalizace ve smyslu § 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. kontroluje množství a znečištění (koncentrační a bilanční hodnoty) odpadních vod odváděných výše uvedenými (kapitola 11.1.), sledovanými odběrateli. Rozsah kontrolovaných ukazatelů znečištění je uveden v tabulce č. 6. Kontrola množství a jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí v období běžné vodohospodářské aktivity, zpravidla za bezdeštného stavu - tj. obecně tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty.
Předepsané maximální koncentrační limity se zjišťují analýzou 2
hodinových směsných vzorků, které se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků
stejných objemů
v intervalech 15 minut, neurčí-li smlouva mezi producentem odpadních vod a
provozovatelem jinak.
Bilanční hodnoty znečištění (důležité jsou zejména denní hmotové bilance) se zjišťují s použitím analýz směsných vzorků, odebíraných po dobu vodohospodářské aktivity odběratele, nejdéle však po 24 hodin. Nejdelší intervaly mezi jednotlivými odběry mohou trvat 1 hodinu, vzorek se pořídí smísením stejných objemů prostých (bodových) vzorků, úměrných průtoku.
Nepřekročitelné maximální koncentrační hodnoty – jsou hodnoty získané prostým ( bodovým ) vzorkem. Tyto hodnoty dle tabulky č. 3 nesmějí být bez souhlasu provozovatele kanalizace překročeny z důvodů ovlivňování čistícího efektu a tím odtoku odpadních vod z ČOV.
Z hlediska kontroly odpadních vod se odběratelé rozdělují do 2 skupin :
A. Odběratelé pravidelně sledovaní
B. Ostatní, nepravidelně (namátkou) sledovaní odběratelé
Kontrola odpadních vod pravidelně sledovaných odběratelů se provádí minimálně 4 x za rok, kontrola nepravidelně sledovaných odběratelů se provádí namátkově, podle potřeb a uvážení provozovatele kanalizace.
Pro účely tohoto kanalizačního řádu se do skupiny pravidelně sledovaných odběratelů A zařazují :
- ORRERO s. r. o. – 2 hodinový slévaný po 15 min.
- ADRIANA s. r. o. - prostý
- Pivovar a. s. – 24 hodinový
Pro uvedené ukazatele znečištění a odběry vzorků uvedené v tomto kanalizačním řádu platí následující podmínky :
Podmínky :
1) Uvedený 2 hodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech 15 minut.
2) Čas odběru se zvolí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypouštěných odpadních vod.
3) Prostý ( bodový ) vzorek se pořídí kdykoliv, nezávisle na čase.
4) Pro analýzy odebraných vzorků se používají metody uvedené v českých technických normách, zejména ČSN 5667.
5) Uvedený 24 hodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 12-ti dílčích vzorků stejného
objemu v intervalech po 2 hodinách
Rozbory vzorků odpadních vod se provádějí podle metodického pokynu MZe č. j. 10 532/2002 - 6000 k plánu kontrol míry znečištění odpadních vod (čl. 28). Předepsané metody u vybraných ukazatelů jsou uvedeny.
Odběry vzorků musí provádět odborně způsobilá osoba, která je náležitě poučena o předepsaných postupech při vzorkování.
V případě, že dvouhodinový slévaný vzorek v místních podmínkách není representativní, nebo je dokonce z technického hlediska nevhodný, bude odebírán prostý
( bodový ) vzorek, nebo více prostých vzorků ze stejného místa, ale nezávisle na čase – tzv. dílčí vzorek. Je možné též postupovat dle smlouvy s producentem vypouštějícím odpadní vody.
Vlastník nebo
provozovatel kanalizace může podle § 24 odst. g, vyhlášky č. 428/2001 Sb.
v určitých případech (po zvážení technických podmínek) dát na omezenou dobu
souhlas
k vypouštění odpadních vod do kanalizace v rámci příslušných smluvních
vztahů i tehdy, když některé koncentrační limity přílohy č. 15 uvedené
vyhlášky budou překročeny. Přitom je povinen vždy respektovat stanovisko
vodoprávního úřadu a dbát na to, aby zejména nedošlo k poškození a ohrožení
vodního recipientu, provozu stokové sítě a čistírny odpadních vod. Obdobně
se to týká možného snížení koncentračních limitů.
11.3. Grafická příloha č. 2
Grafická
příloha č. 2 obsahuje údaje o poloze sledovaných producentů
a o poloze míst kontroly odpadních vod (uvádí se pro všechny sledované
producenty odpadních vod).
11.4. PŘEHLED METODIK PRO KONTROLU MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
(metodiky jsou shodné s vyhláškou k vodnímu zákonu č. 254/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k poplatkům za vypouštění odpadních vod do vod povrchových)
Upozornění : tento materiál je průběžně aktualizován, některé informace jsou uveřejňovány ve Věstníku pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ve Věstníku Ministerstva životního prostředí
|
Ukazatel Znečištění |
Označení normy |
Název normy |
Měsíc vydání |
|
CHSKCr |
TNV 75 7520 |
Jakost vod – Stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem (CHSKCr)“ |
08.98 |
|
RAS |
ČSN 75 7346 čl. 5 |
Jakost vod – Stanovení rozpuštěných látek – čl. 5 Gravimetrické stanovení zbytku po „žíhání“ |
07.98 |
|
NL |
ČSN EN 872 (75 7349) |
„Jakost vod –Stanovení nerozpuštěných látek – Metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken“ |
07.98 |
|
Pc |
ČSN EN 1189 (75 7465) čl. 6 a 7
TNV 75 7466
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
|
„Jakost
vod – Stanovení fosforu – Spektrofotometrická metoda čl. 6 Stanovení celkového fosforu po oxidaci peroxodisíranem a čl. 7 Stanovení celkového fosforu po rozkladu kyselinou dusičnou a sírovou“
„Jakost vod – Stanovení fosforu po
rozkladu kyselinou dusičnou
„Jakost vod – Stanovení 33 prvků
atomovou emisní spektrometrií |
07.98
02. 00
02. 99 |
|
N-NH4+ |
ČSN ISO 5664 (75 7449)
ČSN ISO 7150-1 (75 7451)
ČSN ISO 7150-2 (75 7451)
ČSN EN ISO 11732 (75 7454)
ČSN ISO 6778 (75 7450) |
„Jakost vod – Stanovení amonných iontů – Odměrná metoda po destilaci“ „Jakost vod – Stanovení amonných iontů – Část 1.: Manuální spektrometrická metoda“ „Jakost vod – Stanovení amonných iontů – Část 2.: Automatizovaná spektrometrická metoda“
„Jakost vod – Stanovení
amoniakálního dusíku průtokovou analýzou (CFA a FIA) „Jakost vod – Stanovení amonných iontů – potenciometrická metoda“ |
06.94
06.94
06.94
11.98
06.94 |
|
Nanorg |
(N-NH4+)+(N-NO2-)+(N-NO3-) |
|
|
|
N-NO2- |
ČSN EN 26777 (75 7452)
ČSN EN ISO 13395 (75 7456)
ČSN EN ISO 10304-2 (75 7391) |
Jakost vod – Stanovení dusitanů – Molekulárně absorpční spektrometrická metoda“
„Jakost vod – Stanovení dusitanového
dusíku „Jakost vod – stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů – Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách“ |
09.95
12.97
11.98 |
|
N-NO3- |
ČSN ISO 7890-2 (75 7453)
ČSN ISO 7890-3 (75 7453)
ČSN EN ISO 13395 (75 7456)
ČSN EN ISO 10304-2 (75 7391) |
„Jakost vod – Stanovení dusičnanů – Část 2.: Spektrofotometrická destilační metoda s 4 – fluorfenolem“
„Jakost vod – Stanovení dusičnanů –
Část 3.: Spektrofotometrická metoda
„Jakost vod – Stanovení dusitanového
dusíku „Jakost vod – stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů – Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách“ |
01.95
01.95
12. 97
11.98 |
|
AOX |
ČSN EN 1485 (75 7531) |
„Jakost vod – Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX)“ |
07.98 |
|
Hg |
ČSN EN 1483 (75 7439) TNV 75 7440
ČSN EN 12338 (75 7441) |
„Jakost vod – Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií “
„Jakost vod – Stanovení
33 prvků atomovou emisní spektrometrií |
08.98 08.98
10.99 |
|
Cd |
ČSN EN ISO 5961 (75 7418) ČSN EN ISO 11885 (75 7387) |
|
02.96 02.99 |
a) u stanovení fosforu ČSN EN 1189 (75 7465) je postup upřesněn odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účinky mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 6 nebo podle ČSN ISO 11885 je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 7 nebo podle TNV 75 7466,
b) u stanovení CHSKCr podle TNV 75 7520 lze použít koncovku spektrofotometrickou (semimikrometodu) i titrační,
c) u stanovení amonných iontů je titrační metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda manuální podle ČSN ISO 7150-1 (75 7451) nebo automatizovaná podle ČSN ISO 7150-2 (75 7451) je vhodná pro nižší koncentrace. Před spektrofotometrickým stanovením podle ČSN ISO 7150-1, ČSN ISO 7150-2 a ČSN EN ISO 11732 ve znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO 5664,
d)
u stanovení dusitanového dusíku se vzorek před stanovením podle ČSN
EN ISO 10304-2 se vzorek navíc filtruje membránou 0,45 mikrometrů. Tuto
úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální činnosti, lze
užít
i v kombinaci s postupy podle ČSN EN 26777 a ČSN EN ISO 13395,
e) u stanovení dusičnanového dusíku jsou postupy podle ČSN ISO 7890-3, ČSN EN ISO 13395 a ČSN EN ISO 10304-2 jsou vhodné pro méně znečištěné odpadní vody. V silně znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací, ředěním nebo čiřením vzorku, se stanoví dusičnanový dusík postupem podle ČSN ISO 7890-2, který zahrnuje oddělení dusičnanového dusíku od matrice destilací,
f) u stanovení kadmia určuje ČSN EN ISO 5961 (75 7418) dvě metody atomové absorpční spektrometrie (dále jen „AAS“) a to plamenovou AAS pro stanovení vyšších koncentrací a bezplamenovou AAS s elektrotermickou atomizací pro stanovení nízkých koncentrací kadmia.
Kontrolu dodržování kanalizačního řádu provádí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu v návaznosti na každý kontrolní odběr odpadních vod. O výsledcích kontroly (při zjištěném nedodržení podmínek kanalizačního řádu) informuje bez prodlení dotčené odběratele (producenty odpadních vod) a případně vodoprávní úřad.
Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen.
Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po 5 letech od schválení kanalizačního řádu. Provozovatel informuje o výsledcích těchto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úřad.
TABULKOVÁ ČÁST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
